Mezizubní kaz je jedna z nejčastějších příčin ztráty zubů u dospělých, a přesto ho mnozí přehlížejí. Zatímco o kazích na čelisti si všimneme hned, když začnou bolet, mezizubní kaz se vyvíjí tichým, skrytým způsobem - až do okamžiku, kdy je příliš pozdě. V České republice se podle dat České zubní asociace každý třetí dospělý potýká s mezizubním kazem, a to i bez příznaků. Proč se to děje? A co vlastně tento kaz tak účinně podporuje?
Co je mezizubní kaz vlastně?
Mezizubní kaz je forma zubního kazu, která se vyvíjí v prostoru mezi dvěma sousedními zuby. Tady se zubní plak hromadí nejvíce, protože zubní kartáček těžko dosáhne. Bakterie v plaku přeměňují cukry na kyseliny, které pomalu rozkládají sklovinku - nejprve na povrchu, pak hlouběji. Když se kaz dostane až k zubnímu dásni, je často již velký a bolestivý. Nejčastěji postihuje moláry a přední zuby, kde jsou mezizubní prostory nejúžší.
Nejčastější rizikové faktory
Nejde jen o to, že si někdo nečistí zuby. Mezizubní kaz vzniká kvůli kombinaci několika faktorů, které se navzájem posilují.
- Nepravidelné čištění mezizubních prostor - Pouze 15 % dospělých v ČR pravidelně používá zubní nit nebo mezizubní kartáček. Většina si myslí, že kartáček stačí. Ale kartáček odstraní jen 60 % plaku. Zbývající 40 % se nachází právě mezi zuby - a tam se bakterie rozmnožují bez překážek.
- Vysoký příjem cukrů a sladkých nápojů - Každý výskyt cukru v ústech dává bakteriím „palivo“. Pokud jíte sladké svačiny, piješ limonády nebo sladký čaj více než třikrát denně, riziko mezizubního kazu se zvyšuje o 70 %. Největší problém tvoří sladké nápoje, které se dlouho drží mezi zuby - například pivo, ovocné šťávy nebo káva s cukrem.
- Špatná poloha zubů - Zuby, které jsou překryté, přetlčené nebo špatně zarovnané, vytvářejí úzké a těžko přístupné mezizubní prostory. Tam se plak hromadí jako v pasti. Lidé s ortodontickým zásahem, kteří nečistí mezizubní prostory správně, mají až třikrát vyšší riziko.
- Suché ústa - Slina je přirozeným čističem. Pokud máš chronické suché ústa - kvůli lékům, věku nebo dýchání ústy - zmenšuješ schopnost těla neutralizovat kyseliny. To zvyšuje riziko kazu o 50 %, i když se staráš o hygienu.
- Genetika a složení plaku - Někteří lidé mají přirozeně agresivnější bakterie v ústech, které rychleji produkují kyselinu. To není záležitost „špatné hygieny“, ale genetická predispozice. Pokud ti rodiče měli časté kazy, pravděpodobně jsi také náchylnější.
Proč se mezizubní kaz neobjeví dříve?
Mezizubní kaz se neobjeví jako černá skvrna na zubu. Na začátku je jen tenká vrstva plaku, která se nevidí. Když se začne rozšiřovat dovnitř, nezpůsobuje bolest - protože není uvnitř zubního nervu. Až když kaz dosáhne zubního dásně, začnou se objevovat příznaky: krvácení dásní, zápach z úst, citlivost na studené nebo teplé potraviny. Ale když se to stane, je kaz často již velký. A často se musí odstranit celý zub.
Co dělat, abys riziko snížil?
Nejde o to, abys se stával dokonalým. Jde o to, abys zastavil ty největší rizikové faktory.
- Používej zubní nit nebo mezizubní kartáček každý večer - Stačí 60 sekund. Nejdůležitější je čistit tyto prostory alespoň jednou denně. Pokud máš těsné mezizubní prostory, použij vodní proud (irrigátor) - je efektivnější než nit u lidí s implantáty nebo korunkami.
- Sníž počet sladkých jídel na 2-3 denně - Nejde o to, že bys měl vůbec nic sladkého. Ale pokud jíš sladké po každém jídle, bakterie nemají čas se „vyspat“. Zkus místo bonbónů sníst oříšky nebo zeleninu.
- Navštěvuj zubního lékaře každých 6 měsíců - Rentgen mezi zuby je jediný způsob, jak detekovat mezizubní kaz na začátku. Většina lidí chodí jen tehdy, když bolejí. Ale když je kaz malý, stačí jednoduché vyplnění. Když je velký, můžeš ztratit zub.
- Používej zubní pastu s fluoridem - Fluorid posiluje sklovinku a zpomaluje rozklad. V ČR je ve většině past základní koncentrace fluoridu 1450 ppm - to je dostatečné. Nepláchni si ústa po čištění, jen vyplivni pastu. Fluorid musí zůstat na zubech.
- Udržuj dostatečnou hydrataci - Pij vodu. Voda stimuluje slinivku a čistí ústa. Pokud máš suché ústa, zkus žvýkat bezcukrovou žvýkačku s xylitolou - zvyšuje slinění a zabíjí některé kávové bakterie.
Co se děje, když to ignoruješ?
Když mezizubní kaz necháš být, nejde jen o to, že ti zub zanikne. Kaz se šíří na sousední zub, může způsobit zánět dásně (paradentózu), která se pak rozšíří do kosti. To znamená, že můžeš ztratit více než jeden zub. A když ztratíš zub, začíná proces „klesání“ ostatních - zuby se posouvají, mění se příkry, zhoršuje se žvýkání a dokonce i výřez tváře. Výsledek? Náklady na náhradu - implantát, most nebo protéza - jsou 3-5krát vyšší než cena jednoduchého vyplnění.
Je mezizubní kaz nevyhnutelný?
Není. I když máš genetickou náchylnost, špatnou polohu zubů nebo suché ústa, můžeš riziko omezit na minimum. Stačí dvě věci: pravidelné čištění mezizubních prostor a omezení cukru. Nejde o dokonalost. Jde o konzistenci. Kdo čistí mezizubní prostory každý večer, má o 80 % nižší riziko vývoje kazu za 5 let - podle dlouhodobé studie z Univerzity v Brně.
Co je největší chyba?
Chyba není v tom, že nevíš, co dělat. Chyba je v tom, že to necháš na zítra. Většina lidí ví, že by měli používat zubní nit. Ale každý večer si řeknou: „Dnes to nechám být.“ A pak se dívají na rentgen a nechápou, proč jim zub „náhle“ zanikl. Nebyl to náhodný výskyt. Byl to výsledek tisíce malých rozhodnutí, která se opakovala měsíce a roky.
